TVRZE VE STŘEDOVĚKU

Tvrz je pojem, který dnešnímu člověku mnoho neříká. A to často ani lidem, kteří o dovolených a víkendech ovjíždějí hrady, zámky a jiné turistické laskominy. Většina lidí ani neví, jak taková tvrz vypadala, k čemnu vlastně byla ani kde by dnes nějakou tvrz našel. Přitom právě tvrze byly základním fortifikačním elementem, útočištěm prostých lidí v neklidných dobách. A i když se jich dodnes mnoho nedochovalo, ve 14. a 15. století bývaly v každé větší vesnici. V následujícím článku se pokusíme odpovědět zvědavému čtenáři na všechny výše uvedené otázky.

CO TO JE TVRZ?

Tvrz je menší opevněné sídlo, zpravidla stavěné nižší šlechtou, zemany. Jejich léno sestávalo zpravidla z jedné nebo několika vesnic, které buď dědili, vyženili nebo získali od vladaře odměnou za své služby. Známe tvrze měšťanské (při statcích bohatých měšťanů - obchodníků) i tvrze na lénech církevních (ty pak pravděpodobně plnily i úlohu místního správního úřadu).

Tvrz sloužila jako sídlo pána, chráněné skladiště zásob i útočiště v době nájezdů loupeživých band nebo cizích vojsk. Zpravidla měla jen velmi malou vojenskou posádku, často sestávající jen z rodiny velmože, případně čeledi. Zbytek obránců v případě ohrožení mohli tvořit poddaní vesničané z okolí, jejichž bojový výcvik byl ale většinou nulový.

JAK TVRZE VYPADALY?

Tvrze se stavěly většinou na krajích vesnic, z místně dostupných materiálů. Jejich velikost se řídila finančními možnostmi stavitele. Základním určujícím faktorem pro podobu stavby byl i okolní terén. Díky tomu po území Čech i Moravy nalezneme relikty tvrzí nejrůznějších podob a rozměrů. O jejich stavebních konstrukcích prakticky neexistují písemné materiály - snad pouze v zemských knihách z pozdější doby se dočteme, že ta či ona tvrz existovala, že ji někdo koupil či zdědil. Veškeré hypotézy archeologů o podobách tvrzí tedy plynou z terénních průzkumů toho, co z nich zbylo (pozn.: z tvrzí, ne z archeologů).

Na základě uvedených výzkumů lze ZHRUBA definovat několik typů tvrzí dle stavební podoby, umístění atp.. Chceme se však vyhnout nudnému mnohastránkovému rozboru a proto uvedeme jen tři základní - do jisté míry typické - příklady.

Tvrz věžová - Sestávala z masivní obytné věže většinou kamenné, řidčeji dřevěné či smíšené) , obehnané ze všech stran (kruhově či čtvercově) hradbou - ať už kamennou, nebo palisádou ze zašpičatělých kůlů a  jedním příkopem a valem.  Věž (běžně třípatrová, ale i vyšší)mohla stát uprostřed nádvoří nebo být přimknutá k hradbě. Ostatní objekty - stáje, ubytování čeledi, sýpky, ... byly většinou soustředěny do vedle ležícího hospodářského dvora.  Existovaly v hojném množství i vodní věžové tvrze menšího rozměru, vystavené na uměle vytvořených ostrůvcích nedaleko břehu rybníka.

Tvrz Oprostovice, www.hrady.cz/index.php?OID=4333

Tvrz Nahošovice, www.hrady.cz/index.php?OID=4336

 

Tvrz s obvodovou zástavbou - Nádvoří obehnané masivní kamennou hradbou, kruhové či kvadratické,  k jejímž vnitřním stěnám byly "přilepeny" obytné i hospodářské objekty. Tento typ stavby ukázal se jako nejpraktičtější a narozdíl od věžových tvrzí (malých a nepohodlných) přežil ve své podobě podstatně déle, i dnes nalezneme v Čechách i na Moravě dobře zachovalé objekty.

Chodovská tvrz, Praha - www.hrady.cz/index.php?OID=1333

Tvrz Velká Polom, Ostravsko - www.hrady.cz/index.php?OID=1854

Tvrze rozsáhlejšího charakteru -Mohutnější komplexy, sestávaly z více fortifikačních objektů, byly prakticky výlučně kamenné - pevné hradby mohly být vyztuženy branskou věží a rohovými baštami, uvnitř či při hradbě se nacházel obytný objekt (palác či věž). Typově je tento typ tvrzí nejblíže ke klasickému hradnímu stavitelství. Tvrze tohoto druhu byly nákladné a jejich stavba vyžadovala značné množství pracovních sil. Setkáme se proto jen s malým množstvím takových objektů. 

Tvrz Kestřany, Jižní Čechy - www.hrady.cz/index.php?OID=2115 , www.hrady.cz/index.php?OID=1174

Tvrz Hustopeče nad Bečvou - www.hrady.cz/index.php?OID=4347

 KAM TVRZE ZMIZELY?

Jak bylo již uvedeno na začátku, mezi dnešními turistickými cíli mnoho tvrzí nenalezneme. Důvodů je hned několik. Většina z nich zanikla většinou násilně v období, kdy ještě sloužily svému účelu - opevnění tvrze bylo schopno odolat nájezdu bandy lapků, nikoliv však procházejícímu vojsku. Právě při vojenských taženích se tvrze se svými sýpkami a chlévy stávaly vítaným zdrojem obživy pro hladové vojáky - a proto byly drancovány a vypalovány.

Ty, které přežily bouřlivé patnácté století, většinou brzy ztratily svůj význam - nižší venkovská šlechta začala zanikat a ti, co ze svých lén bohatli, začali si stavět pohodlnější sídla. Tvrze tak bývaly přestavovány na venkovské zámečky anebo sýpky,  případně zůstaly opuštěné a byly rozebrány a kámen využit při rozšiřování vesnické zástavby.

Tvrze dřevěné navíc mnohem rychleji podléhaly zubu času a vzhledem ke svému charakteru zanikaly mnohem rychleji. Dodnes se nedochovala ani jedna. Pouze v severním Německu existuje replika konstrukčně podobného objektu, tzv. mottového hradu:

Mottový hrad v německém Lütjenburgu, www.turmhuegelburg.de/index.html

Mottový hrad v německém Kanzachu, www.bachritterburg.de/

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode